Nekoušu, štěkám k rozervání uší

Proč, když se člověk snaží, nedopadá nic, tak jak chce? A proč je v mém životě tolik lidí, ale když se chci svěřit zbude mi jen blog? Pátrala jsem nad tím, co mě vlastně vede k blogu. Nikdy jsem si nepsala deníčky a nikdy jsem nebyla na pravidelnost. A dnes jsem na to přišla, je můj kamarád, je to, co mi chybí. Když někomu chybí společník pro chvíle pohody, koupí si psa. Když někomu chybí rodina, najde si kamarády a nebo Poštu pro tebe. Společníky pro… Celý článek ›

aneb co se mnou udělá škola Ztracená duše nalezen vzorec, všechno co tuším- tomu je konec. Celý článek ›

To je to, co jsem nikdy nechtěla. A ač se člověk brání jak může, alespoň jednou se tam dostane... jako já Co je to výběr? Výběr bez možností, jako jemnost bez ctnosti. Svobodný otrok a v kleci pták už není přirozenosti, je to tak? Už jen podpis co nezná nesouhlasu a ruka co nepoznala volbu. Tak dál na vlnách práv se nesu. Nemám sílu plavat proti proudu. Celý článek ›

Psala jsem a vyšlo z toho tohle. Nevím, kde ani odkud a jak to vzniklo. Prostě se tu najednou objevilo něco, co mi vedlo ruku. V posledním díle ságy, v poslední části tohoto dílu je scéna. Muž, ležící spící. Žena, sedící a naopak bdící. Co teď? Jak jen rozvinout příběh bez hlavní postavy? Žena uvažuje. Nachází samé náhražky. Chce "něco víc". Pomalé odtáhnutí těla ženy. Sunutí po posteli. Dveře ložnice se zavírají. Scéna opět stejná. Muž… Celý článek ›

Vážně to tak je? Vždyť každý si myslí, že jeho láska je ta největší... Jak se to vlastně stane? Jak se mohou pohledy setkat, slova prohodit a najednou je z toho to velké Cosi? A jak se stane, že ten nejvěrnější a nejzamilovanější pár se najednou podvádí, hádá a lže si? Podle mě delší odloučení nikdy nepřinese nic dobrýho, jen silný páry se s tím poperou a těm ostatním? Těm to prostě nestojí za snahu... A co zbývá těm silným? Nevěra a pak výčitky… Celý článek ›

Pro někoho je to utrpení, pro mě oáza. Oáza klidu, zdraví, veselosti a dobré nálady. Taky by jste počítali, že píšu z dovolené nebo možná i z práce? Ne! Já píšu z nemocnice. Denně tu vidím utrpený tváře a ta možnost, že nějakou poznámkou na chlupy novýho doktora zmírním to neštěstí ve tváři mě přímo laská. Možná teď zním jako světec, ale to tak fakt není. Mám dny kdy jsi zalezu do svýho nemocničního lůžka za kapajícíma antibiotikama a… Celý článek ›

Čas, co to vlastně je? Výmysl někoho abychom se mohli a měli proč užírat? Podívejte se se mnou na ulici, všichni pobíhají. A co rozhovory? Kolikrát už jsme slyšeli a ještě uslyšíme nebo dokonce sami vyslovíme tu záhadnou formulaci, kterou se můžeme vyhnout příjemnýmu: Promiň, nemám čas. Rozvraceč vztahů, zabiják kamarádství, ničitel zálib. Čas. Přeplněný diář kariéristek. "Neplánuji miminko, nemám na něj čas. A já? Nemám čas to řešit, nemám… Celý článek ›

A je to! Stejné nashledanou jako každý rok, stejné zvedání židliček a stejné vyklízení šatny. Ale letos je něco jinak, všechno bylo tak jaksi větší doják a s notnou dávkou elegance. Snad i ta bunda, co jsem zapomněla jako poslední v šatně se mi v rukou houpala tak nějak do rytmu mých slz. Poslední cesta z třídy do šatny a poslední zamávání na spolužáky. Stačilo! Konec! Dost slz, čeká tě nový život. Jenže to se řekne snad někomu jinému, ale já mám… Celý článek ›

Ano, přiznávám, nestydím se... Dneska mě můj přítel přivedl na myšlenku mýho blogu a mě došlo, že ho zapomínám asi jako v létě spoďáry. Takže jak pokračuje můj naprosto obyčejnej život, kterej tak miluju? Protloukám se ním s bušením srdce, s občasnými výbuchy nervů a hlavně s čím dál častějším úsměvem na rtech. Víte co mi dochází? Že změnit svět nejde, snad by stačilo kdyby každej změnil sám sebe. Jenže kdo už zažil i něco jinýho než… Celý článek ›

Blíží se příjmačky a s nimi i... Blíží se tolik očekávaný a obávaný příjímačky a s nimi i můj přechod do nový školy. Mám takovej pocit, že se naše postavení v životě neustále opakuje. Je to snad proto, že možná by lidi zpychli a mysleli si, že jsou nejlepší, kdyby postupovali čím dál víš. I když, podívejte se na válku. Ti, co ji vedli, prolezli všemi těmi etapami a přesto si mysleli že mohou ovládnout celej svět. Někdy je lidská blbost totiž… Celý článek ›